STROM PRVNÍ ...

V neděli 3. listopadu 2013
jsme zasadili náš první strom. Jednotliví členové mají už řadu sázení na veřejných i soukromých pozemcích za sebou, ale tohle je první strom jménem sdružení. Byla to pro nás slavnostní a mimořádně symbolická chvíle! Věříme že je to první z celé řady stromů, které v okolí svého domova vysadíme. 
Strom je na pozemku Starého Plzence, rozcestí "U Marka", výsadba odsouhlasena odborem životního prostředí i radou města. 


Podle typu půdy a kvůli vyšší vlhkosti stanoviště jsme vybrali Dub letní (Quercus robur), který by měl na zvoleném místě velmi dobře prospívat. Je to mohutný strom, který se dožívá mnoha set let věku, často bývá památným stromem (typicky Žižkův dub a pod.). Bývá nazýván též dub "Křemelák".


Pro výsadbu jsme z vlastních prostředků sdružení zakoupili raději hrnkovanou sazenici.

Počasí nám moc nepřálo, ale výsadba přesto proběhla v slavnostním a veselém duchu, pořídili jsme také mnoho fotografií dokumentujících celý průběh akce a postup sázení. Snímky i s komentářem si můžete prohlédnout v tomto albu (klikni na odkaz). 

Nejprve jsme skryli drn a a vykopali jamku pro sázení...

zatloukli kůl, usadili stromek, srovnali a začali obsypávat původní zeminou... 

zalili a přáli šťastný dlouhý život stromu i lidem kolem ...

kmínek jsme uvázali a omotali jutovou tkaninou...

proti okusu zvěří ještě ochránili pletivem...

znovu řádně zalili ... 

a kolem stromu jsme položili mulčovací vrstvy z kartonu a trávy, proti zarůstání.

Hotovo a radost. Slavíme první a víme že není poslední!

Hůrka ve Starém Plzenci - třešně - stav zjištěný 16.10.2013

Hůrka - třešně - stav 16.10.2013

Na jaře 2014 by měla proběhnout na lokalitě Hůrka ve Starém Plzenci výsadba 10 ks třešní (usnesení zastupitelstva města Starý Plzenec). Jednou z podmínek v tomto usnesení je i souhlasné stanovisko NPÚ (Národní památkový ústav), protože lokalita Hůrka (okolí Rotundy) je z památkového hlediska významně exponovaná. V příštím týdnu jdeme tedy do této instituce projednat náš návrh výsadby, chceme získat souhlasné stanovisko s rozmístěním nových stromů a také projednat podmínky archeologického dohledu pracovníka NPÚ při samotném sázení - hloubení jamek pro stromky.

Abychom mohli řádně zvážit kam nové stromky optimálně rozmístit, provedli jsme v říjnu 2013 vlastní inventuru stavu třešní na lokalitě. S výsledkem se můžete seznámit na mapce a také v zápisu z obhlídky , které jsme pořídili.  

(pro plný náhled mapy klikněte na obrázek)

Stav není dobrý. V dlouhodobém horizontu lze počítat zřejmě jen se stromy označenými v mapce zelenou barvou. Vysazení nových třešní (nemají-li se druhové vazby stanoviště záhy rozpadnout), je pro záchranu třešňovky nutné.


Kromě zápisu jsme pořídili i fotografie dokumentující aktuální stav.  V popisce k fotce najdete čísla následovaná písmeny "n" nebo "k". Číslo je shodné s číslem stromu v mapce, písmeno "n" znamená, že se strom během aktuálních úprav na lokalitě nekácí, písmeno "k" pak značí opak (na mapce červená).



Na webu Panoramio najdete fotografie lokalizované přímo v terénu, včetně souřadnic gps.  Tam, najedete-li kurzorem na miniaturu uprostřed mapy a párkrát zascrollujete kolečkem myši, přiblížíte se přímo na Hůrku k Rotundě.

V našem návrhu nové výsadby, který připravujeme, chceme respektovat záměr aktuálně chystaných úprav na Hůrce (jisté zpřehlednění lokality a průhledy), zároveň budeme usilovat o co nejefektivnější rozmístění stromků pro omlazení stárnoucích skupin třešní i pro atraktivitu pohledů z různých částí Plzence.
O dalším vývoji, o získaných stanoviscích NPÚ, AOPK a dalších, budeme průběžně informovat.

za občanské sdružení Kvetoucí Stromy
Jiří Medřický
sledovat informace a diskutovat můžete zde, nebo navštivte náš Facebook
psát nám můžete také přímo na e-mail kvetoucistromy@gmail.com

Založení a cíle občanského sdružení "Kvetoucí Stromy"

Informace o založení a cílech občanského sdružení "Kvetoucí Stromy"

Začátkem roku 2013, jako reakce na překotné kácení zeleně ve Starém Plzenci, vznikl nejprve Facebook "Kvetoucí Stromy pro Starý Plzenec a Sedlec". Kolem této stránky se posléze vytříbila občanská iniciativa, která začala aktivně působit na své okolí, na postoje veřejnosti i orgánů města. Z praktické potřeby pak později v roce dospěl vývoj k založení občanského sdružení se symbolickým názvem "Kvetoucí stromy" .

Kdo jsme co chceme dělat:
Ve sdružení je prozatím osm členů, se širokým rejstříkem odborného a profesního zázemí, které spojuje skutečná snaha o naplnění cílů, které si sdružení předsevzalo ve svých stanovách. Jsme skupina lidí, kteří vnímají předchozí rozvoj zeleně v obci a okolí jako nedobrý a chtějí aktivně působit na obrat trendu pozitivním, moderním směrem s důrazem na uplatnění prvků permakultury.
Základní činností sdružení je vytváření a obnovování ekologicky příznivých zahradních a krajinných výseků a celků, poskytování konzultací a praktické pomoci se zakládáním zahrad a krajinářskými úpravami v duchu permakultury, osvěta v této oblasti.

Hlavní cíle činnosti podle stanov sdružení:
- ochrana přírody, krajiny a zeleně;
- rozvoj občanské společnosti v oblasti ekologického a permakulturního zahradnictví a krajinářství, ochrany památek, kulturních hodnot a krajinného rázu urbanizované i neurbanizované krajiny.

Praktické formy pro dosahování těchto cílů jsou rámcově určeny takto:
— vyhledávání vhodných lokalit, průzkum příležitostí pro nové, především permakulturní projekty
— výsadba stromů, keřů a dalších rostlin s významem pro krajině - kulturní tvář města a okolí
— monitorování stavu zeleně v katastru obce
— kooperace s jinými sdruženími majícími podobné cíle
— osvětová a publikační činnost
— poskytování servisních služeb, pomoci a poradenství
— soustřeďování a poskytování informací (uvnitř sdružení i vně)
— organizování občanských kampaní a petičních akcí v souladu s cíli sdružení


Konkrétní úkoly stanovuje členská schůze, zatím hlavní pro rok 2014 jsou například:
— publikační činnost v místních tištěných a elektronických médiích, s cílem přibližovat veřejnosti mimo jiné pojem permakultura, permakulturní zahrada a krajina
— Počáteční fáze přípravy elektronické mapy stromů a dřevin pro Starý Plzenec, sběr dat a zpracování technického zadání pro přípravu interaktivní aplikace pro nová média
— příprava pro projekt revitalizace významného pásu zeleně podél zaniklé cesty na periferii obce, obnova rekreačních i užitných funkcí cesty s okolím, doplnění rozsáhlého krajinného prvku o tradičně významné permakulturní druhy rostlin
 — pokračování podpory pro zachování významného biotopu v lokalitě Hůrka

Sídlo sdružení je ve Starém Plzenci:
Máchova 344, 332 02 Starý Plzenec
e-mail:
kvetoucistromy@gmail.com
odkazy:
https://www.facebook.com/KvetouciStromy
http://stromyproplzenec.blogspot.cz
http://www.ekozahrady.com/co_je_pk.htm ,  http://cs.wikipedia.org/wiki/Permakultura

Petiční arch

"""""""""""""""""""""""" Sběr podpisů pod petici byl ukončen v roce 2013"""""""""""""""""""""""""""
( petice s 902 podpisy byla podána, zastupitelstvo ji projednalo v roce 2013 a přijalo usnesení v tom smyslu, že na jaře roku 2014 bude v lokalitě vysazeno 10 nových třešní a sad zůstane zachován)

původní znění příspěvku z roku 2013:

Vážení příznivci Kvetoucích Stromů, zde je ke stažení a vytištění petiční arch "Za zachování a obnovu třešňového sadu v lokalitě Hůrka". Prosíme, pomozte nám se sběrem podpisů ve Vašem okolí!

Dejte nám vědět, že podpisy sbíráte, sem, na FB stránku, nebo na adresu plackamail@gmail.com.

Link na stažení petičního archu: http://www.scribd.com/doc/142718453/Pet-Arch

Nový link bez nutnosti registrace: http://ulozto.cz/xP2t6Xu2/petarch-pdf

Co a proč nám vadí, proč sbíráme podpisy pod petici

"""""""""""""""""""""""" Sběr podpisů pod petici byl ukončen v roce 2013"""""""""""""""""""""""""""
( petice s 902 podpisy byla podána, zastupitelstvo ji projednalo v roce 2013 a přijalo usnesení v tom smyslu, že na jaře roku 2014 bude v lokalitě vysazeno 10 nových třešní a sad zůstane zachován)






původní znění příspěvku z roku 2013:

1) Příprava projektu i jeho loňské oživení, proběhlo bez znalosti názoru veřejnosti - občanů kteří žijí v těsné blízkosti lokality navržené k úpravě. O záměru vykácet sad, snad až na výjimky, nikdo nevěděl. Nebyly brány ohledy na přání místních občanů, Ti jako by neexistovali. Projekt tedy neměl žádnou oponenturu ani zpětnou vazbu z řad veřejnosti, z řad lidí kteří ho budou žít. To považujeme za zcela nepřijatelný přístup, který nyní nese své ovoce.

2) Zcela zbytečně je navržen k likvidaci celý sad. Argumenty pro toto plošné vykácení jsou chabé a neobstojí morálně ani odborně. Sad lze velmi dobře začlenit do nové úpravy, částečnou novou výsadbou lze sad omladit a udržet tak kontinuitu místa jak z hlediska zvyklostí a potřeb místních lidí, tak z hlediska nutnosti zachování kontinuity specifického biotopu, který na svahu vznikal dlouhá léta, a na který je vázána řada vzácných živočichů.

Vykácení sadu si nepřejeme, naprosto nesouhlasíme s názorem, že třešně na Hůrku nepatří.

3) Projekt je dlouhodobá záležitost, s dobou realizace více než příští dva roky. Dohoda (příslib) o omezení plošného vykácení sadu a o výsadbě nových třešní proto musí přesahovat volební období současného vedení radnice. Jinými slovy, musíme požádat zastupitelstvo a radní, aby přijaly usnesení, které zaváže i následující radu, minimálně morálně, k obnově třešňového sadu v lokalitě Hůrka a jeho zachování pro příští generace..

Proto jsme vyhlásili petici a zahájili 21.5. sběr podpisů pod následující text:

Petice

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb.o právu petičním

Za zachování a obnovu třešňového sadu v lokalitě Hůrka!

Adresát:Zastupitelstvo města Starý Plzenec

Vážení zastupitelé města Starý Plzenec,
my, níže podepsaní, nesouhlasíme s kácením třešňového sadu v lokalitě Hůrka (okolí Rotundy sv. Petra a Pavla) ve Starém Plzenci. Žádáme zastupitele a radu města, aby podnikli veškeré kroky k záchraně a obnově třešňového sadu ve zmíněné lokalitě. Žádáme zastupitelstvo Starého Plzence, aby přijalo usnesení, kterým zaváže radu města k postupné obnově sadu a nové výsadbě třešní ve zmíněné lokalitě.

Děkujeme.

Petiční archy zasílejte na adresu zmocněnce petičního výboru:
Miroslav Hlaváč, Nerudova 1186, Starý Plzenec 332 02

Prosíme vás, pomozte nám se sběrem podpisů ve vašem njbližším okolí (petiční arch ke stažení http://www.scribd.com/doc/142718453/Pet-Arch a  http://ulozto.cz/xP2t6Xu2/petarch-pdf), nebo se přihlaste jako dobrovolník ke sběru podpisů v ulicích a centru Starého Plzence 29.5.2013 a 1.6.2013.

Zombie se probouzí! V Plzenci je jaro. (asi)

Listí je veliké zlo, z velkého stromu je ho spousta. A taky ty větve co by jednou mohly spadnout. Stromy jsou zlo vůbec. Kradou slunce a dělají stín, kradou hluk a dělají klid, kradou nám prach a zvlhčují vzduch. Fuj. Milujeme randál, smrad a úmorná letní vedra k zalknutí. Zabít je rovnou zákon nedovolí, tak co? Alibismus. Zaplatíme pro strom odbornou firmu. Ta je už naučí. Prostě je zaříznem a je pokoj. Takováhle lípa už neublíží. A nepokvete. To nevíte? No vidíte! V odborné hantýrce se tomu říká "řez na mrtvolu". 

 

Řezat to pořád dokola sice něco stojí, (za ty prachy by bylo novejch stromků), ale zas je klid. Takovejhle špalek vandal nezlomí, nikomu nestíní. Za čas budou lidi rádi, že se ten nahnilej, nemocnej strom porazí úplně. Nemocný povolujou i z Kraje. Tak taková je naše taktika. Ostatně psům to na čurání pořád stačí. 

 

 

 

 

Kde se tady v Plzenci vůbec vzalo tolik zpropedenejch lip? Bohužel, sázeli je naši nerozumní předci. Taková blbost. Neuměli si, hlupáci, vážit města bez stromů. Nic z toho neměli a sázeli. Pro nás, ne pro sebe (směšné že?). Bohužel, tohle jim vyrostlo. 300 lip a my. Děti co je ničíme, systematicky a urputně. Byly tady všude. Podél cest v obci, do polí i na hřbitov, na náměstích, kolem hřiště, v Sedlci. Už jich moc nezbývá. Zdravejch jen pár, plus sto zprzněnejch opižlanců co nás určitě nepřežijou. Stoletá lípa, kde ste to viděli, co vám to nalhali. Víte ještě jak zdravá lípa vypadá? Co? Tak se jděte podívat...eh...vlastně už není kam.

 

 

 

Zcela vyhnilé původní dřevo už neumožňuje nechat narůst větší větve. Znamená pomalý konec.

 

Kolik stojí ročně tahle "údržba" polomrtvejch špalků co se zelenají 3 měsíce v roce a nekvetou? Nemají jiný význam, než že zabírají místo pro novou zdravou výsadbu. Opravdu přijmeme, že strom vypadá takhle? Chcete tohle platit?

A znovu pozdě, je to fér?

O schváleném plánu na parkové úpravy kolem Rotundy jsme se dozvěděli čirou náhodou.

A znovu pozdě, je to fér? Všechno je už dávno schváleno, žádost o dotaci na projekt podána. Rada města odsouhlasila. Minulý čas.

Koukám jak tele na nová vrata. Kácet se má v druhé polovině roku, až budou peníze.

 

Víte o tom něco?

Stránka Kvetoucí Stromy pro Starý Plzenec původně vznikla jako reakce na decimování velkého počtu lip v našem městě. Cílem je navázat spolupráci s městem, pojmenovat styčné body a zájmy, dohodnout se a najít v územním plánu okolí města rozsáhlejší lokality pro výsadbu stromů a keřů, dát v krajině prostor kulturní i divoké zeleni která sama kvete, dýchá, dává.

Hned na začátku ale narážíme na problém, na projekt o kterém dohromady nikdo nic neví, přestože už prý prošel všemi schvalovacími kolečky na příslušných komisích i úřadech města. Jedná se o projekt starý zhruba 10 let, pojednávající krajinné úpravy kolem Rotundy sv.Petra a Pavla. V rámci úprav se prý má vykácet 32 třešní. To prakticky znamená , že zmizí kvetoucí sad , zmizí dominanta Plzence tak jak ji známe. Projekt nyní čeká jen na přiklepnutí peněz z dotačního programu, pily prý uslyšíme na podzim.

Podali jsme proto na město jménem jednoho člena naší  FB skupiny žádost o zveřejnění dokumentace k zmíněnému projektu. Zároveň spouštíme malou informační kampaň. Chceme se něco dozvědět. O projektu i o Vás. Chceme abyste i Vy věděli víc. Hledejme řešení.

Duben 2013 - sad ještě kvete - naposled?

Začínáme..

V intravilánu i širším katastru obce Starý Plzenec mizí tradiční květové stromy. Ovocné stromy ze zahrad, lípy z ulic a prostranství, nyní je ohrožen i sad pod rotundou, který nás každý rok těšil záplavou svých (našich) květů.

Chceme iniciovat proces který tento trend změní, ovlivnit názor veřejnosti, sdružit ty kdo mají zájem aktivně ke změně přispět.